Hyády
Hyády jsou snad nejzajímavější otevřenou hvězdokupou, alespoň pro mě.
Při úvahách o pořízení nějakého snímku se ovšem snadno dostávám do nesnází. Je totiž nelehké určit,
které hvězdy vlastně do Hyád patří. Zdá se, že to nebude jen ten typický trojúhelník v Býkovi a
je také známo, že Aldebaran tam nepatří. Dle
Wikipedie
by tam mohla patřit např. Epsilon Tauri, nebo Gama Tauri, ale podle jiných zdrojů tam nepatří ani tyhle.
Takže typický trjúhelník se mi rozpadá.
Proto sahám k vědeckým zdrojům, konkrétně k sadě
Final selection of tidal tail members in Gaia eDR3 data based of model M5,
abych konečně získal věrohodnou sadu členských hvězd a otvírám ve
Spheric View, ale mám pocit, že otvírám Pandořinu skřínku.
Všiml jsem si totiž těchto faktů:
- To co se běžně považuje za Hyády, tedy hvězdy v trojúhelníku v Býku, zdaleka nejsou jen Hyády
a nebo chcete-li, tak naopak, jen několik méně jasných hvězd jsou zde Hyády.
- Hyády je hvězdokupa v pokročilém stavu vývoje a některé z hvězd se uvádí jen jako bývalé Hyády.
Ovšem hranice mezi současnýma a bývalýma Hyádama není jasná.
- Celé Hyády včetně ocasu bývalých hvězd jsou velice rozsáhlé. Začíná to někde v Cefeovi a končí
někde v souhvězdí Plachet. Takže lze celé vyfotit jen jako panorama s rozsahem dobrých 150°.
- Hyády se namotávají na disk Mléčné dráhy, ale jsou o 40% natáhlejší, než by se očekávalo dle Newtonovi
fyziky.
- Aby se protažení vysvětlilo dle Newtonovi fyziky, přichází v úvahu černé díry a temná hmota.
- Pro toho kdo na temnou hmotu nevěří, nebo nepředpokládá, že za vším jsou černé díry, je tu nová
fyzika, např. tzv. Modifikovaná Newtonova dynamika - MOND, která celý jev vysvětluje.
- V některých místech je výskyt hvězd poměrně řídký a jako by tam chyběly.
